Zapovězená ulice
Nemožné se stalo skutečností. Dnes jsem si byla vytisknout životopisy na tom samém místě, kde jsem včera potkala mého nového kamaráda. Když jsem šla zpět na autobus a čekala na semaforu, tak mě opět oslovil nějaký muž. Tentokrát byl aspoň mladý. Ale to je tak všechno. Tomuhle jsem řekla, že se jmenuju Julie. A nejel se mnou autobusem. Takže byl o trochu lepší než ten včerejší. A klasika, jak se máš, co budeš večer dělat, nechceš mi dát číslo. Ale zkušeně jsem ho odpálkovala a pak už se mi nic zajímavého nestalo. Hoe street je odteď pro mě zakázané místo. Večer jsem to říkala jedné spolubydlící a ta mi řekla, že tam by sama ani náhodou nešla.
Tomáš celý den pracuje, tak se trochu nudím. A zítra jde do práce taky, tudíž dost opruz.
Vaši
Milá Ofko, milý Tome,
ReplyDeletemyslím, že jsem Váš nejvěrnější fanouš. Mám Vaši stránku otevřenou STÁLE na mobilu a každý den v metru ji kontroluju, takže jako....vostrá, že?
Ale protože nevím, jak na tom mobilu napsat komentář, tak jsem zatím jen anonymní čtenář. Teď, když jsem nemocňoučká, sedám k počítači a píšu Vás, abyste psali dál, abych měla co číst. Mimochodem já pořád plánuju za Vámi o prázdninách zajet, myslíte na mne, že jo??
Zdravím drahoušci a užívejte, pracujte a milujte se.
Léňa V.