Dlouho jsme se neozvali. Víme o tom a všem příznivcům se omlouváme. Poslední dobou jsme zabředli do každodenní rutiny a nic moc zajímavého, o co by jsme se s Vámi podělili, se nám nepřihodilo. To se naštěstí poslední dobou změnilo a tak se máme i veseleji v našem sychravém Londýně.
Nedávno se konečně odstěhovala šílená Kamila i s manželem. Teda každý zvlášť, neboť se jim to jaksi rozpadlo. Nicméně když odcházel manžel vyhodil do popelnice nějaký věci. Ola šla za chvíli taky něco vyhodit a všimla si, že tam navrchu leží tablet. Nejdřív jsme se divili, co to jako znamená. Zvědavost nás však přemohla a když to bylo v popelnici, tak už o to asi nemaj zájem. Navíc pršelo a nechtěli jsme ho nechat zmoknout. Z venku vypadal nepoškozeně, připojili jsme ho na nabíječku a čekali. Pokus o start se zdařil a nadšení z nově nabytého tabletu stoupá. Po chvíli čekání se však bootování zaseklo na androidím logu a dál se nepohlo. Nadšení opadá. Rychlý průzkum googlu nám prozrazuje, že je to u těhlech levných čínských tabletů celkem běžná vec. Existuje několik postupů, které jsem postupně vyzkoušel, ale žádný nevedl ke zdárnému konci. Stejné problémy hlásilo několik lidí po android forech, ale nikdo jim nebyl schopen pomoci. Tablet totiž po připojení k počítači nekomunikuje a nejde tak flashnout novější verze androidu. Další návod s rozebráním a chvilkovým odpojením baterky, taky nezabral. Po několika dnech pokusů, kdy už jsme měl chuť tu pitomou placku omlátit o stůl, jsme si dal ještě jeden pokus. Povedlo se mi najít návod, který jsme do té doby neobjevil. Kdosi vytvořil prográmek, který smázne všechny data z paměti, včetně těch porouchaných. Moc šancí jsme tomu nedával, ale i přes to, že tablet odmítá komunikovat s Windowsem, se to všechno smázlo jak mělo. Po restartu jsem netrpělivě čekal, jestli to naběhne a ta blbá věc opravdu naběhla. Hurá, takovýho času jsem nad tim strávil, tak máme aspoň funkční tablet a zadarmo. Nový stojí 50dolarů, což je asi hodnota času co jsme se s tím opravoval, tak to se fakt vyplatí. Nicméně si aspoň můžem vyzkoušet, jestli tablet k něčemu je, když máme noťasy.
5. listopadu se v Londýně slaví Bonfire night neboli Guy Fawkes' Night. Tradice oslav sahají do roku 1605, kdy se katolický hajzlík Guy Fawkes pokusil vyhodit do povětří Houses of Parliament i s kingem Jamesem I. Což se mu nepovedlo a od té doby se oslavuje, že se mu to nepovedlo pomocí ohňostrojů. Po Londýně bylo na úterý naplánováno několik přehlídek ohňostrojů a tak jsme vybrali ten nejbližší a jeli se podívat. Byl v nedalekém Walthamstow tady u nás na východě. Čekal jsem že to bude asi slabota, když je tohle přištěhovalecká a tudíž levnější čtvrť, ale to jsem se mýlil. Neskutečná spousta lidí, docela zima, ale do kosy na novoročním ohňostroji doma to mělo daleko, pouťové atrakce a my. Ohňostroj začíná a tak ho chci zkusit natočit na GoPro. Nemám rukavice a v tu chvíli nemám ani tušení co mě čeká. Ohňostroj byl obří a trval 20 minut, mezitím mi ze studeného větru a křečovité snahy nepohnout s kamerou málem upadly ruce. Vystřídalo se několik doprovodných písniček a ke každé připravená sekvence raket. Od páté jsem si po každé říkal, že už musí být poslední a musí to zkončit, jinak mi omrznou prsty. Podívaná to byla pěkná, ale Ohňostroj v Praze nebo v Hradci mi přišel lepší díky zapojení okolní architektury ať už pro vlastní odpalování ohňostroje nebo jen jako dotvářející kulisu. Tady to bylo na rovině před plání parku. Ale zážitek to byl. Nakonec jsme si na zahřátí koupili horkou čokoládu s Baileys a následovali dav k autobusu dom.
Video jsem ještě neviděli, ale slibuju, že jakmile ho upravím tak ho sem doplníme.
Doufám, že to bude ještě letos.
A abych nezapomněl v listopadu je
Movember a tak jsem se k němu letos připojil. Prvního jsem se oholil a do konce měsíce si nechám růst knírek. No uvidíme, co z toho vznikne. Zatím to moc vidět není, tak si ještě nepřipadám divně.
A já jsem se začala věnovat složitějšímu vaření. Tím složitější myslím houskový knedlíky s rajskou. podrobný návod jsem si nechala poslat od mamky, a pak jsem začala přemýšlet kde asi seženu ingredience. Nakonec jsem šla do polského obchodu, kterých je tady mraky. Ale jaksi mi nedošlo, že tam názvy nebudou anglicky, ale polsky. Tak jsem tam stála před regálem s moukama a opravdu jsem nevěděla, která má být hrubá. Na jedný byl na obrázku chleba, tak jsem vzala tu. A droždí se naštěstí jmenovalo droždí.
Takže jsem doma a všechno míchám, těsto moc nenakynulo, a ještě bylo docela lepkavý, tak přidávám mouku. A pak vařím. A hle, knedlíky. Vypadali hezky, ale přece jen jim něco chybělo, byli takový zvláštní, ale stravitelný. Rajská byla výborná, skoro jako od maminky.
Vaši
