Cesta do Bradavic

Konečně přišel čas na to abych shrnula přemilou návštěvu Terky a Jíti. Naposled vám psala Terka o hovně, a na mě zbylo napsat o všem ostatním.

Návštěva I.:Den druhý

V Londýně je nejteplejší léto za 150 let, ale my hrdině vyrážíme do ulic. Ráno je v metru ještě celkem dýchatelno tak není tak hrozné jet 20 minut do centra.
Na tento den bylo naplánovaná cesta po náměstích a parcích. Oběšli jsme všechny důležitá náměstí. Leicester, Trafalgar, Picadilly. Dopoledne se dokonce ještě celkem dalo chodit po sluníčku. Po nákupu Meal dealu jsme se vydali do St.James´ Parku kde jsme si chtěli dát na trávě oběd. Nakonec jsme ale obědvali na nejdražších lehátkách jaká kdy byla. Po půlhodině sedění se tam objevil chlapík a chtěl po nás 1,5 libry za každý lehátko. A samozřejmě tam nikde není napsáno, že se za to platí. Tudíž jsem byla celkem naštvaná. I přesto jsme si oběd užili.

Následující odstavec bude o hlavním bodě celodenního programu a to Harry Potter studio tour.
Dostali jsme se tam vlakem, obyčejným ne parní lokomotivou, pak ještě double deckerem a pak už jsme byli uvnitř. Hurá. Tam bylo mraky lidí.
Už ve vlaku se holky snažili vytvořit ode mě hotspot, ale nefungovalo to. Tak byly nadšené, že se můžou čeknout aspon v Harry Potter studiích.

Prvně jsme navštívili obchod s upomínkovými předměty. Bylo tam všechno na co si vzpomenete, a všechno drahý. A lidi tam nakupovali jako blázen. Nečekaně jsme si žádná nic nekoupili.

Pak už jsme se vydali do fronty a čekali na otevření dveří. Naštěstí jsme stáli hned první, tak jsme měli všechno z první řady. Teda první místnost byla jen černá místnost s plakátama, kde se nás paní ptala kdo je od nejdál, takže nic moc. Ale pak nás pustili do kina, kde jsme viděli krátký film o výrobě studií a pak už přišel první uu moment. V tom filmu herci stáli před bránou do který potom vlezli, a jak film skončil tak se zvedlo plátno a byla tam ta samá brána. Efektivní jak blázen. Tu nám potom otevřeli a za ní byla Velká síň. Tam něco říkali a pak už nás vypustili na samostatnou problídku. Ve studiích je úplně všechno z filmů, že nemá cenu to tady všechno popisovat. Taky je tam zelené plátno, kde můžete létat v autě nebo na koštěti. A video a fotky si pak můžete nechat vytisknout asi za milion liber. Ale taky jsme to zkusily. A z Terčinýho výkonu jsme se s Jítou málem počůraly smíchy, jak byla dobrá.

Frodovy vlasy za 20 let

Prodávají tam Máslový ležák, což je věc, která se nedá dopít. Je to něco jako cola s přidanou smetanou nahoře. Měly jsme jeden dohromady a ani jsme ho nedopily. Jedna paní se mě pak ptala jak to chutná, tak jsem musela říct, že nepopsatelně.

Jítě to docela i chutnalo

Terce už moc ne

Pak jsme se snažila vyfotit Terku jak běží po mostě zachránit bradavice. Pak běžela ještě Jíta. A dopadlo to tak, že běžely zachraňovat samy sebe. ¨

V druhé budově nás čekala hlavné Příčná ulice, která je malinkatá, ale hezká. A pak druhý uu moment dne. Velký model Bradavic.

A to byla celá tour. Která byla žůžo bůžo.

Návštěva I.:den třetí.

Ještě větší vedro než včera. Ale jedem do města. Začíná u Toweru, kde je úplně sprahlá žlutá tráva, což děsně pobavilo Terku. Ta si tam ještě dala vysněné fish and chips.

 A pak jsme vyrazili podél řeky k Tate gallery. Nebylo tam tolik turistů, tak to byla v celku příjemná procházka. Ale pak se najednou oteplilo a na slunci se skoro nedalo vydřžet. Naštěstí mezi barákama je stín. Pak jsme opět hledali stinný park kde bychom si  dali oběd.
Po obědě jsme se vyrazili podívát na nádraží King´s Cross. Ale vyfotit s vozíkem jsme se nenechali, byla tam fronta a ještě tam byli nějaký obsluhující, což se nám nelíbilo. Ale ten jeden byl vtipný.

A jako tečku za celým dnem jsme navštívili British Library. Jako správné knihovnice.
Já jsem bohužel musela večer do práce, tak jsme s Tomíkem jeli domů. A holky se rozhodli, že ještě udělají nákup v Asdě.
Terka pak tady balila a lamentovala, jak se jí to nevejde do kufru, a musela nám tu nechat kapesníčky.
Já jsem večer ještě přinesla jídlo z Nandosu tak jsem měli půlnoční sváču.

Návštěva I.:den čtvrtý.

Tentokrát jsem musel do práce na celý den, tak už jsem s návštěvou mnoho času nestrávila. Holky se ještě vydali na poslední nákupy a pak za mnou přišli na oběd do práce. A pak už bohužel odjely.

Vaši

Čauky mňauky,

dostala jsem povolení napsat první host post na tenhle žůžo blog. Dneska dopoledne jsme se s Jíťou konečně vylodily na autobusáku v Londýně, tak ještě rychle za čerstva zážitky z cesty a dneška.

Cesta je 18h voser, letadlo by to za stejnou dobu stihlo cca 9x - myslete na to, až si sem budete plánovat cestu. Já jsem jela z Prahy a Jíťa nastupovala v Plzni. Před náma seděla čistá esence autobusovýho zmrdství, která si se slovama "prepáčte, já sa potrebujem trochu vyspať" položila sedačku na max a tak jsem fun&relax telku mohla ovládat špičkou nosu. Taky bych ráda upozornila na fakt, že jsem si před cestou vyprala boty, aby byly super čistý. To skončilo ve chvíli, kdy jsem se hrabala čůrat do křoví, v duchu jsem si říkala "hlavně ať nenašlápnu ňáky hovno" a z křoví jsem vylezla s hovnem po celý levý botě. Jinak klasika - svačinky, pokusy o spaní, filmy. Světlobodem byl ukrutně sexy francouzský celník a jeho "merci".

Jinak Londýn je super, Olga a Tom bydlej v malym a krásnym domečku, co má i přístěnek pod schodama (Harry tam není, kontrolovala jsem to, haha). A Olga a Tom jsou taky super. Dneska nám uvařili a teď sedíme na zahradě a hrajou nám na ukulele.

A zejtra top bod našeho výletu - Harry Potter muzeum!

Vaši

Jak jsme málem šli na párty na lodi

Normálně znuděně si přijdu do práce a stojím si u pokladny a přijdou nějaký dva chlapíci. Tak se na ně usměju a ptám se, co by chtěli. A ten jeden mi poví, že to je ten největší úsměv jakej ten den viděl. No a pak se mě ptá odkud jsem, že mám východoevropskej přízvuk. A já, že z Český republiky. A překvapivě věděl kde to je, dokonce věděl, že je to centrální evropa. Protože zná slovenky a ty uráží, když někdo říká, že jsou východní evropa. A ptal se mě, jaký jsou vztahy mezi zeměma, jestli se nemají rády. A že slovenky říkají něco o češkách, ale už si nepamatuju co. Tak jsem jenom řekla, že češky jsou lepší.

Potom odešli jíst.

Já jsem pak hned odešla na přestávku a jím si nahoře a cpu se cheescakem a nahoru šel na záchod ten druhej z tý dvojice. A když šel zpátky tak se u mě zastavil a ptá se, jak se jmenuju a co dělám dalším večer. Tak se ptám proč. A jestli vím, kde je tady kanál, že ten druhej kamarád tam má loď a pořádá tam párty s živou hudbou. Jestli bych nechtěla přijít. Ale já bohužel dneska pracuju. Jinak bych nás s Tomášem pozvala a šli bysme si trsnout. 

Vaši

I přestože je třetina našich čtenářů mimocivilizaci mezi masožravci, tak je tu další post.
A o čem to dneska bude?
O e-bay
O spolubydlících
O sousedech
O nehodě
O kolu
O vlasech

Nakupování na e-bay je bezpečné a kvalitní. Víceméně. Já jsem si objednala hodinky. Samozřejmě hrozně levný. Naneštěstí mi, ale nepřišli hodinky, které jsem si objednala. Přišlo mi tohle:

Představte si, jak bych s nima vypadala. Zábavné, že?

Proběhli změny v našem současném domě. Nikola s Tomášem se vyměnili a přišla sem nová dvojice. On je slovák a ona ruska, co mluví česko-rusko-slovensky a občas jí není rozumět. Je trochu ukecaná.
A hlavně odešli všichni maďaři! Dozvěděli jsme se to náhodou od Tomáše, co se odstěhoval, když jsme ho potkali na ulici. A včera odešli. A odnesli si náš jar.

Dnes se nám stala zábavná historka se sousedy. Najednou někdo zaklepal, tak jsem tam poslala Tomíka. A byla to sousedka s minipsíkem, která si zabouchla hlavní dvěře. Přišla nás proto poprosit, jestli by u nás nemohla přeskočit plot. Tak s ní šel Tom na zahradu. A za chvíli kolem našich dveří proběhla sousedka a Tomáš nikde. Ale za chvíli jsem Toma slyšela venku. Ona je totiž sousedka docela malinká, a bála se, že to nepřeleze, tak lezl Tom. Aspoň si prohlédl vnitřek jiného domu. Prý je to tam jinak uspořádané a nemohl najít vchodové dveře. Sousedka byla nadšená a musela Toma obejmout a můžem kdykoliv přijít, kdybysme něco potřebovali.

Ano, stala se mi nehoda. Šla jsem věšet prádlo a mezi barákem a plotem není mnoho místa. a když se otevře okno v kuchyni, tak už tam není skoro žádné místo. A já prostě jdu a nekoukám kam jdu. A narazila jsem hlavou na roh okna. Bolelo to jako prase. A ten mám ve vlasech, naštěstí, protože to aspoň není vidět, modřinu a krvavou čárku.

Kolo je hotové. Všechny důležité věci jsou vyměnené a všechny nové dopňky jsou modré. Vypadá to dobře.

Stříhali jsme vlasy. Já jsem byla hrozně nervozní, protože jsem ještě nikoho nikdy pořádně nestříhala. A Tomášovi vlasy musí mít sestřih. A je to dobrý, nevypadá jako blbeček. Jen ofinu má trošku kratší, ale ne tam moc. Já mám obarvený vlasy a jsou zářivý.


Jinak se tady docela paříme. Posledních pár dní je tu dost vedro. Takže jsme většinou doma, protože jenom v pokoji je to docela snesitelný.

V práci teď budu mít asi docela makačku, protože začíná ramadán a  budou tam chodit naštvaný hladový muslimové.

A jak se máte vy? Jak si užíváte léto?

Vaši

Olinka má narozeniny

Jistě vás zajímá jaký jsem dostala narozeninový dárek. A taky vím, že byste rozhodně neuhodli, jaký dárek si pro mě Tomáš připravil.
Tomík mi dal k narozeninám kolo. A také jeden z jeho vtípků.

A dnes jsme byli na kolovýletě. Jeli jsme na Mile End, abych si vyzkoušela, jaký by to teoreticky mohlo být, kdybych někdy chtěla jet na kole do práce. Je to docela napínavá jízda, většinou je docela provoz a musí se jezdit po silnici. Na druhou stranu taky zase pruhy pro cyklisty fungují. A většina řidičů je velmi ohleduplná. Cesta na Mile End byla jen o tom, jak se tam dostat a nepřijít k úrazu. Cesta zpátky už ale byla lepší.
Jede se přes obrovský park. Kde je úplně všechno. Nejdřív jsme seděli u vody. Kde je spousta kachen a holubů. Já jsem tam běhala za kachnama a natáčela, jak se ponořují, a Tomáš seděl na lavičce a tvářil se jako když hlídá malý dítě.

Za chvilku už byla s kachnana nuda, tak jsme jeli dál. A dál jsme narazili na skatepark a prolejzačky. Na super prolejzačky. Jsou tam tři dlouhý skluzavky, pak nějaký houpací věci a spoustu další divokostí pak aspon 10 metrová pyramida z lan. A ještě mini lanový centrum. Tam se zase Tomáš choval jako malý dítě.

Taky jsme tam našli tenisové kurty, takže další věc, co si chceme pořídit jsou rakety.
Opět jsme dnes jeli kolem toho kanálu, kde si budu pořizovat hausbót. Je tam úzká cesta do zatáček a není tam vidět, tak jsem houkala. A Tom se mi kvůli tomu teď směje.

A teď odcházím vařit, protože Tomík má hlad a začíná být protivný.

Vaši