A poté v návaznosti na sobotní pohovor v Nandosu, 5-ti hodinová zkušební směna. Je to docela drsný nevědět jestli dostanete práci a jít na plac a obsluhovat lidi. Trochu jsem se toho obávala, protože jsem neměla tušení, co mě čeka, ale nakonec to bylo docela zábavný a hlavně poučný. Vypadalo to následovně:
Nejdříve jsem podepsala papír, že rozumím bezpečnosti, pak jsem dostala černý tričku a zástěrku a šla pracovat. K zaučování mi přidělili Ingu. Ta se mě hned na začátku zeptala, jestli mluvím rusky. Já, že ne. Tak na mě vybalili zběsile rychlou angličtinu. Ne úplně vždycky jsem přesně rozuměla, co mi říká, ale základní myšlenku jsem vždycky pochopila. No pak mi ukázala, jak se lidé usazují ke stolům, potom se jich uprostřed jídla přijdete zeptat jestli jim chutná a jestli nepotřebují něco dalšího. Když dojedí, tak přijdete odnesete jejich talíře a nabídnete jim desert. A to pořád dokola. Ještě jsou tam nějaké podrobnosti, jako kdy se menu dává dolu a kdy nahoru, ale to vás ani moc nemusí zajímat. A nikdo se neptá, jak umíš anglicky. Prostě mluvíš.
Jednou mě nějací lidé požádali o menu. Tak jsem jim ho donesla, a oni že ne, že chtěji majo. A já cože. Majo. Znova cože. No majonese. TO už jsem pochopila. (A říkali to s anglickým přízvukem, kdyby řekli majo, tak tomu rozumím.) Tak jim přinesu majo. A oni, že by chtěli ještě jednu. Tu jsem taky samo donesla. A pak jsem se jejich stolu projistotu vyhýbala.
Jestli mě přijmou se dozvím v úterý. Do této doby budu dělat něco hrozně tajného.
Tomík mezitím rozebral a složil celé kolo. A začíná posílat portfolia, tak uvidíme jak to s námy dopadne. Po dnešní makačce, jsem docela unavená. Tak se nic zajímavějšího nedočtete.
A pozdravujeme dívky v Bordeaux. Užijte si váš výlet.

No comments:
Post a Comment